Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Upozornění: Sdružení nezaměstnaných občanu ( SNO) je zatím stále jen v přípravné fázi...

.


--------------------------------------------------------

Na níže uvedený otevřený dopis, jako první e-mailem odpověděla ODS. Cely text e-mailu můžete číst na této úvodní stránce, hned dole pod dopisem. Tam také budou vkládané případné další odpovědi.

 

 

Otevřený dopis poslancům a senátorům

 

Parlamentu ČR

 

                                                                          V Hrádku dne 8. 2. 2010

Vážení poslanci a senátoři.

Podle statistických údajů zemřelo v roce 2008 v ČR při dopravních nehodách 992 lidi. Aby se tento velmi nepříznivý stav změnil, uvolnilo ministerstvo dopravy v loňském roce 150 milionů korun na projekt, který měl počet úmrtí při dopravních nehodách snížit. Výsledkem tohoto projektu je, že loni počet mrtvých na našich silnicích klesl na 832 osoby, což je o 160 osob méně, než bylo předloni.
Odborníci z ministerstva dopravy i z řad policie se shodují na tom, že oněch 150 milionů korun nebylo vynaloženo zbytečně, protože život jednoho člověka se odhaduje přibližně na 10 milionů a to v přepočtu znamená, že na jeden takto zachráněný lidský život připadá částka „jen“ kolem 600 tisíc korun. Myslím si, že s jejích názorem lze jen plně souhlasit…

A teď k tomu, proč Vás vlastně oslovuji:

Z dalších statistických údajů totiž vyplývá, že v posledních letech se ročně stane v ČR až 1 600 dokonaných sebevražd. Nedokonaných sebevražd (tzv. sebevražedných pokusů) je asi 5x více, než sebevražd dokonaných. To ve skutečnosti znamená až tisíce naprosto nešťastných a zoufalých lidi, kteří volí dobrovolný odchod z tohoto světa. Nejvíce sebevražd bývá v první třetině roku - jejich počet roste od začátku února, to znamená v tomto období, v dubnu dosahuje maxima.

V populaci podle věku počet sebevražd narůstá a naprostého vrcholu dosahuje kolem věku 50 let, přičemž muži končí svůj život sebevraždou 4-5x častěji než ženy. Jelikož další podrobné statistické údaje neexistují, tak se lze jen domnívat, že naprostá většina těchto sebevražd připadá na nezaměstnané, nebo na lidi, kterým ztráta zaměstnání bezprostředně hrozí, a těch neustále přibývá. (Sám znám už mnoho takovýchto případů jen ze svého blízkého okolí.)

Pokud jde o vzdělání, tak naprostá většina sebevražd připadá na vyučené jedince, a na osoby se základním vzděláním. To znamená na lidi, kteří svou manuální prací vytvářejí v naši republice ty největší materiální hodnoty, na kterých je naše společnost zcela závislá. Naopak nejméně sebevražd je ve vysokoškolsky vzdělané populaci (5% celkového počtu sebevražd). A ty zase údajně plynou hlavně s jejich přepracovanosti. (Zcela evidentně i na tom je cosi velmi špatného, ale o tom možná někdy jindy.) I z toho lze usuzovat, že nejohroženější skupinou osob, jsou právě nezaměstnaní, protože vysokoškolsky vzdělání lidé mají práci téměř všichni. To také znamená, že na jednoho vysokoškolsky vzdělaného jedince „ musí pracovat“ stále měně manuálně pracujících lidí, což jejich situaci také jen zhoršuje. Bylo by asi zbytečné se dál zmiňovat o tom, co by to asi pro naši společnost do budoucna znamenalo, kdyby se nepovedlo sebevraždy u manuálně pracujících lidi snížit, protože doufám, že to si už každý sám domyslí…
Je velmi pravděpodobné, že současná hospodářská krize, kdy lidí, kterým hrozí ztráta zaměstnání a samotných nezaměstnaných stále přibývá, jen zhorší už tak varující statistické údaje. Domnívám se, že je celá řada možnosti, jak už víc nezatěžovat skupiny manuálně pracujících lidí a u nezaměstnaných osob i snížit počet sebevražd.
Jsem přesvědčen o tom, že v současné době už nejméně desítky tisíc nezaměstnaných potřebují zoufale nutně se aspoň navzájem morálně podpořit. Vždyť mnozí s nich už celé měsíce nedostávají žádnou podporu v nezaměstnanosti, ani žádné sociální dávky. Teď mám na mysli zejména ty, kteří poslední roky nepřetržitě, často až 24 hodin denně, bez nároku na jakoukoliv dovolenou, pečovali doma o staré a bezmocné osoby. A proč k tomu došlo? Protože začátkem roku 2009 ministerstvo práce a sociálních věci přijalo taková opatření ( pravděpodobně z důvodu blížící se krize), aby těmto lidem zanikl(!) nejen nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale i nárok na jakékoliv sociální dávky. (A vím o čem mluvím, protože do této skupiny lidí už více než rok, patřím i já, jelikož jsem doma do nedávna pečoval dokonce o dvě osoby blízké (87 a 92 let) Nikoho nezajímá, že právě tito lidé v posledních letech významně přispívali i k tomu, aby se deficit státního rozpočtu ještě víc neprohluboval. Protože tím, že byli ochotni prakticky tuto práci vykonávat doma jen za minimální mzdu, tak stát ani nemusel stavět další domovy důchodců a jiná obdobná zařízeni s pečovatelskou službou, protože všechna dosavadní jsou už beznadějně přeplněná. (Například finanční částka vynaložena státem na jednoho důchodce v domově důchodců, činí mnohem víc, nežli když bylo o něj pečováno v domácím prostředí.)
Podle některých výzkumů je nejtěžší, nejsložitější a nejvíc stresující životní období pro každého člověka zejména to, když mu zemře někdo s blízkých. Hned na druhém místě je ztráta zaměstnání. Zejména bývalý ministr práce a sociálních věcí rád na veřejnosti mluvil o tom, že o tyto lidi se náš stát musí umět vždy postarat. A skutečnost je taková, jak jsem ji už popsal. Prostě v nejtěžším životním období člověka se stát k němu otočí zády. A co je na tom všem ještě vůbec to nejhorší, tak je ta skutečnost, že v některých regionech na jedno volné pracovní místo připadá až několik desítek uchazečů o zaměstnání. Takže člověk vlastně na „stará kolena“ musí chodit všude pěšky a je nucen se vesměs vždy marně rvát s mladými uchazeči o zaměstnání o každou případnou práci, jako hladový pes o suchou kost. Navíc stále dokola opakovanou falešnou propagandou je široká veřejnost některými politiky matena, že práce je dost pro všechny a proto je zapotřebí ještě víc zpřísnit udělování podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek, protože někteří nezaměstnaní je podle nich velmi zneužívají. Tak ve veřejnosti vzniká mylný dojem, že hlavními viníky a příživníky národa jsou i ti, kteří od státu žádné finanční prostředky nedostávají. Jako by někdo chtěl úmyslně vyprovokovat širokou veřejnost k tomu, aby všechny nezaměstnané nenáviděli a pokládali je za hlavní viníky všeho zla a všech nynějších problému. A to je další obrovská rána především pro ty, kteří o staré a bezmocné osoby blízké pečovali. Věřím, že vám tyto věci nejsou lhostejné a proto budete jednat pokud možno co nejrychleji. Každý promarněný den znamená mnoho. Denně totiž u nás, podle mého názoru, zcela zbytečně ze zoufalství umírá až několik našich spoluobčanů.
Domnívám se, že existuji některé okamžité možnosti, jak za finanční částku i tisíc krát nižší, nežli je oněch 150 milionu, které ministerstvo dopravy vynaložilo na záchranu 160 lidských životu, aby nejen statistické údaje u sebevražd dosáhly zásadního zlepšení, ale aby se i nezaměstnanost u nás výrazně snížila. A pokud takové to možnosti neznáte, tak jsem ochoten pokusit se je vypracovat a zaslat vám je v písemné podobě.
Jsem si jist tím, že vám tento problém dělá stejné starosti jako mě, a že se mu budete věnovat bez ohledu na politickou příslušnost. Budu velice vděčný za každé vaše písemné vyjádření.
Děkuji za pochopení.
Pavel Bocek
Hrádek č.294
739 97 Hrádek
e-mail:
pavelbocek.sno@email.cz
Na vědomí:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky,
posta@psp.cz
Senát ČR, epodatelna@senat.cz
Ministerstvo práce a sociálních věcí, posta@mpsv.cz
A aby se případně necítili nějak poškozeni politici některých menších politických stran, kteří by možná také byli ochotni pomoct tento problém řešit, tak tento otevřený dopis dávám k dispozici ke zveřejnění i některým sdělovacím prostředkům, aby se o něm měli možnost dozvědět.

Dále na vědomi:
Mladá fronta dnes, Hospodářské noviny, Lidové noviny, Frýdecko-Místecký a Třinecký deník, Haló noviny, atd

---------------------------------------------------------------------

 Odpověď poslaneckého klubu ODS

 Vážený pane,

děkuji za Vaše názory, jen předem své odpovědi bych rád podotknul, že nesouhlasím s Vaší úvahou, že ti kdo pracují manuálně s malou nebo žádnou kvalifikací vytvářejí u nás ty největší materiální hodnoty. To jsou jen resentimenty marxistického školství, stejně tak jako poznámka, že na vysokoškolsky vzdělané pracovníky musí pracovat manuálně pracující lidé. Ale to není jádrem Vašeho vzkazu.

Pokud někdo dlouhodbě a celodenně pečuje s svého nemocného rodiče nebo zdravotně postižené dítě, jde nepochybně o velmi těžkou činnost. K tomu, aby si zdravotně postižená osoba mohla onu péči dovolit, pobírá již do r. 2007 příspěvek na péči v míře, která odpovídá stupni zdravotního stavu.
Jistě souhlasíte se mnou, že taková pečující osoba může sotva být vedle své pečovatelské činnosti ještě zaměstnána - a když tak jen nějakou domácí prací nebo na nějaký hodně částečný úvazek. Obvykle jí však pečovatelská činnost zabraňuje pracovat nebo podnikat zcela. Nu a nelze-li člověku pracovat, nemůže být ani v evidenci úřadu práce a tak ani brát podporu v nezaměstnanosti - tato logika se mi zdá čistá a správná. Přeci v evidenci úřadu práce jsem proto, abych se znovu do práce mohl zařadit, abych eventuálně navštěvoval různé konzultace nebo rekvalifikace a nikoli proto, abych bral podporu v nezaměstnanosti. Ta zhruba řečeno slouží k tomu, aby
člověk ekonomicky přestál dobu mezi dvěma zaměstnáními, nic víc a nic méně.

Ještě k domovům pro seniory (dříve domovy důchodců) - zdaleka není pravda, že jejich kapacity jsou nedostatečné, že není možné se do nich dostat a že stát nechává lidi na stará kolena bez pomoci. Opak je pravdou - míst v domovech pro seniory je asi o 20% víc než je třeba, jsou často ještě z minulosti částečně obsazena lidmi, kteří je ještě nepotřebují a je také pravda, že se místa v nich realtivně uvolňují potřebným lidem. Kde dosud není dost míst jsou ústavy pro lidi např. s roztroušenou sklerozou nebo se stařeckými demencemi. Provoz takového zařízení je jistě dotován jak z prostředků zřizovatele, tak i kraje nebo obce, ale zdaleka není pravda, že péče o starého člověka v domácím prostředí je zásadní úsporou peněz státního rozpočtu. Na příspěvek na péči se vloni vydalo kolem 20 mld Kč, zatímco na všechny typy státních subvencí (od terénních služeb až po domovy pro seniory) to bylo kolem 6 mld. Kč.

Souhlasím s Vámi, že smrt někoho z rodiny člověka vždy zasáhne a po
nějakou dobu paralyzuje, takže je na trhu práce znevýhodněn. Pokud nemá žádné příjmy v rámci rodiny, přece jen obvykle dosáhne na část sociálních dávek, které by jej měly od nejhorší chudoby ochránit. Souhlasím také s Vámi, že právě v současné době je konkurence na trhu práce obtížná a že sehnat novou práci není snadné. Přesto věřím, že Vaše schopnost a vůle pracovat nakonec u Vás převáží. Chci Vás požádat, abyste na sebe nevztahovat různé tendenční pohledy, o kterých píšete, naopak, měl byste být na sebe pyšný, že jste dokázal vrátit Vašim blízkým péči, kterou jste od nich kdysi měl a to zapodmínek, za kterých by šiřitelé oněch pohledů by se raději odvrátili.

Pokud jde o podporu vzniku pracovních míst, je role státu omezena pravidly tzv. veřejné podpory a je otázkou jestli použití oněch 150 mil. Kč by dokázalo situaci na trhu práce opravdu radikálně změnit. Přesto Vás chci požádat o Váš recept, myslím si, že žádná poctivě míněná myšlenka v tomto smyslu by neměla zapadnout a že je žádoucí, aby se o ní mluvilo.

Srdečně Vás zdraví David Kafka

 From:
Zdenka Hubinkova/ODS/Snem/CZ
To:
poslanci_ODS_klub_sněm_CZ
cc:
 
Subject:
postoupeno z podatelny Kanceláře PSP ČR: Otevřený dopis poslancům a
senátorům Parlamentu ČR

Tento e-mail byl postoupen z evidence podatelny Kanceláře PSP ČR.
Centrální evidenční číslo: 2010/01348
Přeposláno z odboru: Poslanecké kluby\Poslanecký klub
Občanské demokratické strany - (ODS)
Odesílatel
pavelbocek.sno@email.cz
 
Původní předměnt zprávy: Otevřený dopis poslancům a senátorům Parlamentu ČR

Vloženo: 10. 2. 2010

------------------------------------------------------------

 

Odpověď poslaneckému klubu ODS poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
                                                                    V Hrádku dne 15. 2. 2010
 
Pane Kavka,

předem bych se chtěl omluvit za to, že jsem Vám hned neodpověděl. Necítím se totiž momentálně v až tak dobré pohodě, abych mohl reagovat okamžitě. Navíc nemam trvaly přistup nejen k PC, ale ani k internetu. Pokud jsem to správně pochopil, tak jste mi na můj otevřeny dopis ze dne 8. 2. 2010 odpověděl jménem celého poslaneckého klubu ODS Parlamentu ČR. Takže asi bude lepši, když nebudu odpovídat jen Vám, ale odpovím najednou celému poslaneckému klubu ODS.

 

Vážení poslanci,

 

děkuji za Vaše názory, jen předem své odpovědi bych také rad podotknul, že mě jen těžko můžete podezírat s nějakých marxistických myšlenek, protože já jsem doposud, tak jako pravděpodobně i naprostá většina dalších obyčejných lidi, kteří mají plné ruce jiné práce, nikdy neměl čas číst a studovat žádné ideologické spisy. Navíc jsem nikdy nebyl členem žádné politické strany ani žádného politického seskupeni.  O Marxovi vím jen tolik, že člověk tohoto jména kdysi žil.Takže pokud je moje myšleni něčím ovlivněno, tak to bude asi jen mými životními zkušenostmi a mým selským rozumem, který doufám, že mi ještě nějaký zbyl, po tom všem, co jsem už musel ve svém životě prožit. Nebo tu  pak je ještě ta možnost, že právě politika vaši strany ve mně vzbuzuje jakési marxistické cítění, protože ať už chci, nebo nechci, tak právě tato vaše politika mě v poslední době ve všem nejvíc ovlivňuje. A pokud tomu tak skutečně je a já uvažuji špatně, tak potom pravděpodobně něco špatného děláte i vy samotni.
K dalším vašim poznámkám, že některé moje uvedené údaje nejsou pravdivé, snad jen tolik, že pravděpodobně vycházíte s dost nepřesných informaci. Ale o to mi teď ani až tak nejde. Hlavni pro mě je, že jste aspoň nezpochybnili ty hrozivé statistické údaje u sebevražd, o kterých jsem se já zmiňoval nejobšírněji. Divné mi trochu ale připadá, že naopak vy, vážení poslanci, jste se o této problematice ve své dost obšírné odpovědi, nezmínili nejen ani jednou jedinou větou, ale ani jedním jediným slovem. Někteří odbornici z řád psychologu tvrdí, že lide, kteří se cítí byt zodpovědní za nějaké obzvlášť špatné činy, tak jen velmi neradi se o tom zmiňuji. Takže jak tomu mam rozumět? Je ale možné, že se o tom nezmiňujete jen proto, že to nepokládáte za až tak velký problém. Asi se pohybujete jen mezi takovou skupinou osob, kde k takovým to lidským tragediím moc často nedochází. Kdyby dobrovolný odchod z tohoto světa nezvolilo už několik mých známých a přátel, tak asi ani já bych to za nějaký velký problém nepovažoval. Důležité ale pro mě je, že jste ochotni přijmout návrh, nebo recept, tak jak jste to sami nazvali, aby se nezaměstnanost snížila, protože tím by se samozřejmě snížil i počet sebevražd, a o to mi jde především.
Takže navrhuji tyto „ recepty“

1.     Navrhují, aby ministerstvo práce a sociálních věci uvolnilo ze svého rozpočtu přibližně 20 až 30 tisíc Kč. na vytvořeni nových webových stránek například pod názvem www.nezamestnani.cz  Dále, aby toto ministerstvo přijalo taková opatřeni, aby se pokud možno co nejdříve všichni nezaměstnaní měli možnost o tom dozvědět, a to by neměl byt žáden problém.  Pokud na základě těchto webových stránek vznikne nějaké sdružení nezaměstnaných, nebo nějaký odborový svaz nezaměstnaných, tak to bude jen dobře. (Sam jsem před nedávnem založil obdobné webové stránky, ale jelikož jsou vytvořeny v programu zdarma, tak jsou jen dost těžko dostupné a tudíž i jen minimálně navštěvované, takže svůj účel zdaleka nesplňují.) Tyto případné nové webové stránky jsem ochoten zdarma spravovat…

2.     Navrhují, aby zejména starší uchazeči o zaměstnání, kteří nedostavějí žádnou podporu v nezaměstnaností ani žádné sociální dávky, nebyli vyřazovaní z evidence úřadu práce jen na základě toho, že se jednou opomenou dostavit na úřad práce. Myslím si, že tito lide mají dost svých starosti, aby vůbec přežili, takže minimálně jedno opomenuti by jím mělo být tolerovat. Navíc po takovém to vyřazení jím hrozí praktický okamžitá exekuce jejích už tak skromného majetku, protože přinejmenším nemají z čeho platit povinné zdravotní pojištěni…

3.     Navrhují, aby byly urychleně přijata taková opatřeni, které by i zaměstnavatelům stanovila některé povinnosti vůči nezaměstnaným. Současný stav je totiž takový, že stát prostřednictvím úřadu práce doslovně, jako na stříbrném tácu předkládá zaměstnavatelům v masovém měřítku levnou pracovní sílu, a ti toho samozřejmě velmi  často zneužívají. To přece nemá nic společného s tržní ekonomikou! Když už tržní ekonomiku, tak se vším všudy. Jednou z možnosti by bylo ustanovit takové podmínky, aby i zaměstnavatele, kteří nabízejí volné pracovní místa, byli povinní také proto něco dělat. Například, aby také museli písemně dokládat, obdobně, jako to doposud dělají všichni  nezaměstnání, že 3 krát v měsíci navštívili doma konkrétní nezaměstnané osoby a nabídli jím možnost pracovního uplatněni. Toto opatřeni by podlé mého názoru velmi pomohlo zejména těm nezaměstnaným, kteří už nemají žádné finanční prostředky ani na dopravu při hledaní zaměstnání. Navíc by se cítili v naši společnosti aspoň trochu potřební, což by jím zejména po psychické stránce určitě moc pomohlo…
Původně jsem měl v úmyslu všechny 3 tyto návrhy odůvodnit ještě mnohem obšírněji, aby byly snaze pochopeny, ale myslím si, že to není ani třeba, protože i tak by měly byt pochopeny dostatečně. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby tyto návrhy vstoupily v platnost, tak se nejen sníží nezaměstnanost, ale hlavně se okamžitě sníží počet sebevražd. Rovněž jsem přesvědčen o tom, že po případném zprovoznění už zmíněných webových stránek, vznikne cela řada dalších návrhu, jak nezaměstnanost u nás ještě víc snížit. Sam mam připravené další návrhy, ale s nimi bych se chtěl nejdřív poradit především s nezaměstnanými, protože si myslím, že právě oni problematice nezaměstnanosti rozumí nejlépe.
Uvítal bych, abyste všechny 3 tyto návrhy podpořili a zaslali je ke schválení ministerstvu práce a soc. věci, protože toto ministerstvo zatím na můj dopis nereagovalo, ačkoliv jemu byl adresován především. Myslím si, že by bylo dobré, aby návrhy byly posuzované v kontextu s mým otevřeným dopisem ze dne 8. 2. 2010 Věřím, že o vašem stanovisku budu znovu urychleně vyrozuměn.

Děkuji za pochopení.

Pavel Bocek pavelbocek.sno@email.cz

Odeslano e-mailem na: posta@psp.cz

Na vědomi: Ministerstvo práce a sociálních věcí, posta@mpsv.cz

----------------------------------------------------------------------------

Přišlo emailem:

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Helena Pravdova <PravdovaH@psp.cz>
> Předmět: Otevřený dopis poslancům a senátorům Parlamentu ČR - odpověď
> Datum: 18.2.2010 12:16:37

Děkujeme jménem klubu Komunistické strany Čech a Moravy v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky za Váš mail, postoupený všem poslaneckým klubům Kanceláří Poslanecké sněmovny.  Bereme jej na vědomí.

 

 Pavel Kováčik, předseda klubu

 

Odpověď na email:

 

Děkuji za odpověď.

Pavel Bocek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Velmi těžké hledání

14. 2. 2010

Když budete v České republice hledat lidi, kteří jsou nespokojeni se systémem, který zde v současné době vládne, najdete jich lehce několik milionů.